Pacaya-Samiria

 

Národní rezervace Pacaya–Samiria je se svými 2,080 km2 druhým největším peruánským chráněným územím. Rozkládá se v regionu Loreto nad soutokem řek Ucayali a Marañon, které po svém spojení vytvářejí veletok Amazonku. Rezervace obsahuje největší plochu chráněného periodicky zaplavovaného deštného lesa zvaného várzea v celé Amazonii. Rezervace patří mezi nejméně přístupné v Peru. Z největšího města Iquitos je dostupná na lodi během dvou dnů a v rezervaci nejsou žádná ubytovací zařízení. Spaní v hamakách je naprostou nutností a bez průvodce nelze návštěvu doporučit.

 

Jorge Chávez mluví o biologické rozmanitosti a ochrany přírody v rezervaci Pacaya-Samiria.

 

 

Rezervace byla zřízena již v roce 1940 na ochranu arapaimy místními zvané paiche (Arapaima gigas), největší sladkovodní ryby Amazonie, dlouhé více jak dva metry. Kromě ochrany arapaimy má rezervace velký význam při ochraně inií amazonských a šedých delfínů a dvou druhů želv – tereky velké a tereky jednovousé a stovek druhů dalších zvířat. Je to území s jednou z největších přírodních rozmanitostí na světě. Se svými 550 druhy ptáků je to pak hotový ráj pro ornitology.

 

 
 
 

Pacaya-Samiria je domovem mnoha druhů ptactva

 

V roce 1982 byla zařazena mezi národní přírodní rezervace. Status chráněné oblasti umožňuje ochranu přírodní rozmanitosti území při současném umožnění využití přírodních zdrojů místními obyvateli. Důležitou roli zde hraje také rozvoj ekoturismu. V okrajových částech rezervace žije několik komunit indiánských kmenů Cocama, Huitoto, Bora nebo Yagua a příjmy z ekoturismu pomohou domorodým kmenům nejenom zachovat původní ekosystémy, na kterých jsou závislí, ale zároveň se jedná o finanční příspěvky, které mohou investovat do rozvoje své komunity.

 

Velmi početně zastoupený je domorodý kmen Cocama (10 000- 15 000). Žije převážně v severní části Peru, zejména v oblasti rezervace Pacaya-Samiria. Domorodý kmen Cocama stále žije v částečné izolaci od okolního světa – do největšího města Iquitos je možné se dostat pouze na lodi. Kmen Cocama je soběstačný a není závislý na dovozu potravin či jiných zemědělských produktů. Protože se lidé soustředí podél břehů řek, tvoří nedílnou součást jejich potravy ryby, kdy se pomalu začíná rozvíjet i komerční rybolov. Důležitou součástí jejich obživy je také zemědělství. Pěstuje se zejména kukuřice, brambory a různé druhy ovoce.

Jako spousta dalších domorodých kmenů v Latinské Americe však čelí nátlaku zvenčí. Zejména aktivity nadnárodních těžařských a ropných společností výrazným způsobem negativně ovlivňují život místních obyvatel a přírody. Je proto důležité tyto jedinečné ekosystémy chránit, v opačném případě, by mohlo dojít ke katastrofálním následkům nejenom v lokálním ale také globálním měřítku.

 

Cocama
Vzdělávací centrum FORMABIAP ve vesnici Zungarococha
Plavba po řece